Aktuality archív
John Buscema
John Buscema by si zasloužil článek od renomovaného uměleckého znalce – ovšem žádný není v dohledu, takže se bude muset spokojit se mnou. A má kritika jeho díla bude poměrně stručná: Ten chlap je zatracenej génius. Jeho kresba je zdánlivě neuvěřitelně jednoduchá, linky má stručné a jasné – ale dokáže jimi zvládat tolik pohybu, síly a emocí…John Buscema začal dělat do comicsu roku 1948. Začínal u Marvelu, který se tehdy ještě jmenoval Timely Comics. Teď by se chtělo říct, že se stal okamžitě jednou z největších malířských hvězd, ovšem pravda je taková, že o deset let později, za doby comicsového colapsu, branži opustil a šel dělat radši do reklamy. Tam by patrně i zůstal, kdyby se na něj roku 1966 nevrhl Stan Lee a nepřinutil ho vrátit se zpátky k rodnému Marvelu. (Další zásluha velkého Stana.) A tam už zůstal a stal se jednou z největších (a nejdražších) malířských hvězd, kterou pouštěli na ty nejvýstavnější projekty – Silver Surfera, Fantastic Four, Avengers, Thora a další.
Jeho styl hodně připomíná jinou legendu – malíře Franka Frazzetu. Síla, agresivita, expresívnost a dynamičnost – to jsou Buscemovy devizy. Jeho padouši jsou ty nejodpornější typy, a ani jeho hrdinové někdy nepůsobí zrovna moc ušlechtile. To je příklad hlavně Punishera, který má v jeho podání tak sadistickou image, že kdybyste ho potkali v normálním světě, tak nejenže přejdete na druhu stranu ulice, ale raději se hned odstěhujete na jiný kontinent. Temní a zuřiví bojovníci Buscemu vždycky přitahovali. Sám říkal, že by nikdy nemohl malovat ryzí klaďáky typu Supermana a Spider-Mana… a dokonce nesnášel i Avengers a to je nějaký čas dělal. Zato se zamiloval do Conana, kterého převzal po Barry Smithovi a kterého dopiloval k dokonalosti (doufám, že se k němu v Comicsových legendách taky někdy dostaneme). Myslím, že po něm už nikdo nedokázal do figury Cimmeřana vpravit tolik energie a dravosti, jako právě Buscema.
Je jasné, že člověku s takovýmhle vkusem musel přijít Wolverine jako dar z nebes. Buscema začal hned od prvního dílu a dal svému hrdinovi eleganci Bogarta i běs a sílu živelné katastrofy. Svět Madripooru, ve kterém Wolvie řádí, zabydlel krásnými ženami, zločineckými eminencemi i podlými gaunery – a skoro každé okénko comicsu by se dalo zarámovat a vystavovat jako umělecké dílo.
Ne, rozhodně to nejsou jenom reklamní kydy na podporu Comicsových legend číslo tři, které mají ve znaku právě Buscemova Wolverinea. Spíš osobní vyznání, protože tenhle malíř patří k mým nejoblíbenějším. Takže si ho kupte, jinak mě naserete!
vloženo: 25.10.2002